Pracovní dobou je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele.
Sledování odpracované doby se řídí nastavením pracovních směn, respektive nastavením typů plánů, které jsou v pracovní směně vytvořené. Rozlišujeme 4 typy práce (pracovních plánů) – pevná, pružná, celopružná a volná. Přiřazení směny uživateli nebo pracovní skupině vytvoří uživateli plány práce na jednotlivé dny. Toto přiřazení tedy udá uživateli rozpis pracovní směny – kolik hodin musí odpracovat (fond pracovní doby), kdy musí být přítomen na pracovišti nebo kdy přítomen být může (rozvržení pracovní doby). Fond pracovní doby můžeme kontrolovat a různě s ním hospodařit pomocí kompenzací a soukromých odchodů. Pro sledování přesčasových hodin je třeba používat speciálního typu plánu přesčas.
Zaměstnanci musí zaznamenávat přístupy (příchod, odchod, pauza, …) pomocí HW nebo SW čteček, aby se jim odpracovaná doba počítala podle předepsaných pracovních směn.
Fond pracovní doby
Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně.
Délka stanovené týdenní pracovní doby činí u zaměstnanců a) pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu 37,5 hodiny týdně, b) s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně, c) s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně.
U zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více základních pracovněprávních vztazích podle § 3 nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně.
Fond pracovní doby (hodnotu, kterou má zaměstnanec ideálně odpracovat) stanovíte nastavením hodnoty odpracovat.
U typu práce – pevná a práce – volná se hodnota odpracovat počítá automaticky podle nastaveného intervalu a délky vložené pauzy.
U typu práce – pružná a práce – celopružná se hodnota odpracovat musí vyplnit.
Vyplňujte pouze hodnotu, která je reálná. Například nemá smysl vyplňovat hodnotu, která je větší než interval přiřazené práce (zaměstnanec by nikdy neměl šanci naplnit denní pracovní fond) nebo hodnotu, která je menší než je interval pevné části pružné práce (zaměstnanec vždy musí být přítomen v pevné části své směny).
Při nastavování hodnoty odpracovat je nutné respektovat hodnotu zaokrouhlení, která se nastavuje v editaci pracovní směny. Například nemá smysl při hodnotě zaokrouhlení 1 h nastavovat hodnotu odpracovat s přesností na jednotky minut.
Hodnota odpracovat je nejen důležitá pro pracovní fond, ale také pro plány nepřítomnosti (dovolená, sick day, nemoc, OČR, placené a neplacené volno, …).
Nezáleží na tom, zda je hodnota odpracovat nastavená rovnoměrně (každý den stejná hodnota) nebo nerovnoměrně, v týdenním součtu by neměla převyšovat 40 hodin.
Běžná nastavení fondu pracovní doby:
pondělí: 8h
úterý: 8h
středa: 8h
čtvrtek: 8h
pátek: 8h
(hodnota zaokrouhlení: 1h)
pondělí: 8h30m
úterý: 8h30m
středa: 8h30m
čtvrtek: 8h30m
pátek: 6h
(hodnota zaokrouhlení: 30 min)
pondělí: 8h15m
úterý: 8h15m
středa: 8h15m
čtvrtek: 8h15m
pátek: 7h
(hodnota zaokrouhlení: 15 min)
Kratší pracovní doba pod rozsah stanovený v § 79 může být sjednána pouze mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnanci přísluší mzda nebo plat, které odpovídají sjednané kratší pracovní době.
Kontrola fondu pracovní doby
Pracovní fond je kontrolován v rámci vyrovnávacího období (den, týden, měsíc, 26 týdnů), které je nastavitelné v editaci pracovní směny.
Pokud není pracovní fond naplněn, je generována chyba docházky “Nesouhlasí kontrola fondu“. Záporný fond, který vzniká tam, kde bylo odpracováno méně, než odpracováno být mělo (dle hodnoty odpracovat), je možné mezi vyrovnávacími obdobími převádět.
Zaměstnanec, ale i zaměstnavatel (správce docházky) může plnění či neplnění pracovního fondu kontrolovat v záhlaví záložky Plán.
Prázdný obdélník představuje hodnotu, která je potřeba odpracovat. Modré naplnění pak reprezentuje kolik je již odpracováno. V závorce se objevuje práce navíc, tedy hodnota odpracovaná nad ideální stav (hodnota odpracovat). Práce navíc může vznikat v rámci dne, týdne, měsíce a také ke konkrétnímu dni.
Z měsíce do měsíce je možné práci navíc (kladný pracovní fond) převádět. Pro převod použijte tlačítko “Převod fondu” (šipky do stran v modrém čtverečku). Takto převedený fond je možné využít jako kompenzaci náhradního volna nebo převést opět do následujícího měsíce.
Při převodu fondu se automaticky nabídne kladný (+) nebo záporný (-) fond v daném měsíci. Z původního měsíce je kladný fond (práce navíc) odečten a přičten do odpracované doby v následujícím měsíci. Záporný fond se převodem vyrovná (odpracovaná doba se bude rovnat hodnotě odpracovat), ale následující vyrovnávací období je potřeba o tuto převedenou hodnotu odpracovat více.
Pokud jsou přístupy zadány mimo předepsaný plán práce, vzniká tzv. nenaplánovaný přesčas, který je v systému u jednotlivých dní zaznačen šipkou nahoru v šedém kolečku.
Tento nenaplánovaný přesčas je možné hromadně zaplánovat jako přesčas nebo kompenzaci přes tlačítko “Zaplánovat přebývající fond” (šipka nahoru v modrém čtverečku) v záhlaví záložky Plán.
Rozvržení pracovní doby
(1) Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn.
(2) Pracovní doba se rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Při rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce.
(3) Zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny.
Podle typu práce je možné zaměstnanci vytvořit pevné (typ práce – pevná) nebo pružné (typ práce – pružná) rozvržení pracovní směny. Speciálními typy je pak typ práce – celopružná a typ práce – volná.
Typ práce – pevná slouží k pevnému (rovnoměrnému i nerovnoměrnému) rozvržení pracovní doby. Hodnota odpracovat se počítá automaticky podle nastaveného intervalu (začátek a konec) a délky vložené pauzy. Zaměstnanec musí být přítomen (musí mít zadané přístupy), jinak je generována chyba docházky.
Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.
Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
Přiřazením pracovní směny uživatelům nebo celým pracovním skupinám se zaměstnancům v docházce vytvoří pracovní plány.
K zobrazení pracovní směny slouží záložka Plán. Zde je názorně graficky zobrazeno, jakou má zaměstnanec přiřazenou pracovní směnu, kdy začíná a kdy končí, kdy začíná a končí pružná část, jaká je hodnota odpracovat a kdy může vybírat pauzu.
Dále je možné generovat reporty pracovních směn – měsíční přehled směn podle skupin a měsíční přehled směn pro jednotlivce.
Pružné rozvržení pracovní doby
(1) Pružné rozvržení pracovní doby zahrnuje časové úseky základní a volitelné pracovní doby, jejichž začátek a konec určuje zaměstnavatel
(2) V základní pracovní době je zaměstnanec povinen být na pracovišti.
(3) V rámci volitelné pracovní doby si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby. Celková délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.
(4) Při pružném rozvržení pracovní doby musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období uvedeném v § 78 odst. 1 písm. m).
(5) Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní a) při pracovní cestě zaměstnance, b) při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven, nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody, a v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu podle § 192 nebo dávky podle předpisů o nemocenském pojištění, a c) v dalších případech určených zaměstnavatelem.
(6) V případech uvedených v odstavci 5 platí pro zaměstnance předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit.
Pružného rozvržení pracovní doby docílíte vytvořením pracovní směny, která bude mít typ práce – pružná. Zde je možné nastavit volitelný začátek a konec pracovní doby. Vše, co je mezi tím, je základní pracovní doba.
V základní pracovní době musí být zaměstnanec na pracovišti (musí mít zadané přístupy), jinak je generována chyba docházky. Ve volitelné pracovní době může zaměstnanec přicházet a odcházet dle libosti.
Průměrnou týdenní pracovní dobu nastavíte vyplněním hodnoty odpracovat (hodnota odpracovat se vztahuje ke konkrétnímu dni, proto průměrná týdenní pracovní doba je součtem všech hodnot odpracovat). Následně je kontrolováno plnění pracovní doby.
V případě návštěvy lékaře v pružné části pracovní směny se nepovažuje tato doba za odpracovanou a zaměstnanci nevznikají žádné nároky.
Pokud i přesto chcete dobu strávenou u lékaře počítat do odpracované doby zaměstnance, je potřeba upravit pracovní plán tak, že zkrátíte nebo kompletně odstraníte pružnou část pracovního plánu.
Pro účely celodenního lékaře můžete vytvořit novou jednodenní pracovní směnu, která bude mít typ práce - pevná (např. 8:00 - 16:00, hodnota odpracovat 8:00). Tuto směnu pak přiřadíte na den, kdy má zaměstnanec v plánu celodenního lékaře a vložíte plán lékaře od 8:00.
Stejnou pracovní směnu můžete také využít pro celodenní služební výjezdy.
Speciální typy práce
Typ práce – celopružná představuje absolutní volnost v tom, kdy zaměstnanec do práce přichází a kdy odchází (neexistuje zde základní pracovní doba, nevznikají tak některé chyby docházky). Jediné, co se sleduje, je celkový odpracovaný čas (podle zadaných přístupů) a pokud je vyplněna hodnota odpracovat, tak se také kontroluje fond pracovní doby za vybrané vyrovnávací období.
Tento typ práce se hodí převážně pro dvě situace:
- hodnota odpracovat vyplněná – nezajímá nás kdy zaměstnanec pracuje, ale chceme kontrolovat to, zda odpracoval to, co odpracovat má (kontrola fondu pracovní doby)
- hodnota odpracovat nevyplněná – nezajímá nás kdy zaměstnanec pracuje a ani nechceme sledovat plnění pracovního fondu, vhodné například pro brigádníky
Typ práce – volná lze využít tam, kde zaměstnanci nemají žádné přístupy, ale přesto chceme vykazovat ideální hodnoty odpracované doby. Není kontrolován fond pracovní doby, nejsou generovány chyby docházky.
Směna s typem práce – volná se hodí například pro vyšší management (manažery, ředitele, …).
Konto pracovní doby
(1) Konto pracovní doby je způsob rozvržení pracovní doby, který smí zavést jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace.
(2) Konto pracovní doby nesmí být uplatněno u zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3.
(3) Jestliže je uplatněno konto pracovní doby, nemůže vyrovnávací období přesáhnout 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva však může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.
(4) Jen bude-li to sjednáno v kolektivní smlouvě, může být práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby ve vyrovnávacím období sjednaném v kolektivní smlouvě, které nepřesáhne nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích, v rozsahu nejvýše 120 hodin započtena do pracovní doby jen v bezprostředně následujícím vyrovnávacím období.
(1) Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance.
(2) Na účtu pracovní doby zaměstnance se vykazuje a) stanovená týdenní pracovní doba, popřípadě kratší pracovní doba, b) rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny včetně začátku a konce směny a c) odpracovaná pracovní doba v jednotlivých pracovních dnech a za týden.
(3) Jestliže se při uplatnění konta pracovní doby použije kratší období, než je uvedeno v § 86 odst. 3, musí být posuzován rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou, popřípadě kratší pracovní dobou a odpracovanou pracovní dobou po ukončení tohoto kratšího období.
Účet pracovní doby slouží k evidenci rozdílu mezi stanovenou týdenní pracovní dobou (hodnota odpracovat) a odpracovanou týdenní pracovní dobou. V reportech docházky je možné zobrazovat položku saldo (+/-), která právě tento rozdíl eviduje.
Přestávka v práci
(1) Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby. Mladistvému zaměstnanci musí vždy být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech podle věty první.
(2) Byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut.
(3) Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby.
(4) Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.
Typ pauza v editaci pracovní směny značí přestávku v práci. Doba strávená na pauze se nezapočítává do odpracované doby. Pauza má svůj začátek a konec (interval, ve kterém je možné odejít na pauzu zadáním typu přístupu s funkcí pauza), ale také svoji délku (nejmenší doba, která se nezapočítává do odpracované doby).
V praxi mohou nastat následující případy:
- zaměstnanec si nezadává přístupy – do odpracované doby se nezapočítává nastavená délka pauzy, pauza je vynucena v posledním možném intervalu (např. pokud je interval pauzy od 11:00 do 14:00 a délka pauzy je 30 minut, pauza je vynucena od 13:30 do 14:00)
- zaměstnanec si zadává přístupy a na pauze stráví kratší dobu než je délka pauzy – do odpracované doby se nezapočítává nastavená délka pauzy (např. pokud je délka pauzy 30 minut a zaměstnanec na pauze stráví 25 minut, do odpracované doby se nezapočítá 30 minut)
- zaměstnanec si zadává přístupy a na pauze stráví delší dobu než je délka pauzy – do odpracované doby se nezapočítá skutečná doba strávená na pauze
- např. pokud je délka pauzy 30 minut, tolerance pauzy je nastavena na 30 minut a zaměstnanec na pauze stráví 45 minut, do odpracované doby se nezapočítá 45 minut
- např. pokud je délka pauzy 30 minut, tolerance pauzy je nastavena na 30 minut a zaměstnanec na pauze stráví 90 minut, do odpracované doby se nezapočítá 90 minut a v docházce vznikne chyba docházky “Delší pauza“)
Opět je ale nutné respektovat hodnotu zaokrouhlení, která se nastavuje v editaci pracovní směny. Například pokud je délka pauzy 30 minut, tolerance pauzy je nastavena na 30 minut, hodnota zaokrouhlení je 30 minut a zaměstnanec na pauze stráví 45 minut, do odpracované doby se nezapočítá 60 minut.
Automatické pauzy
Kromě plánovaných pauz systém nabízí také automatické pauzy, které vloží automaticky pauzu do pracovní směny (pracovního plánu) po [ X ] odpracovaných hodinách v délce [ X ] minut s [ X ] minutovým intervalem.
Automatickou pauzu je možné během dne (pracovního plánu) opakovat. Po každých X v kuse odpracovaných hodinách se vytvoří jedna pauza s nastavenou délkou a intervalem.
Pro automatické pauzy taktéž platí pravidlo, že doba strávená na pauze se nezapočítává do odpracované doby. Pauza má svůj začátek a konec (interval, ve kterém je možné odejít na pauzu zadáním typu přístupu s funkcí pauza), ale také svoji délku (nejmenší doba, která se nezapočítává do odpracované doby).
Pokud jsou zvoleny automatické pauzy, nelze vložit pevnou pauzu. Vygenerované automatické pauzy v docházce uživatele nelze editovat a ani mazat (v úpravě plánu z náhledu dne).
Automatické pauzy se povolují v editaci pracovní směny: Administrace – Pracovní směny – editace pracovní směny (Pokročilý režim) – Automatické pauzy: ANO.
Práce přesčas
Prací přesčas se rozumí práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit.
Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.
Pro sledování přesčasové práce slouží v systému typ plánu Přesčas a Přesčas – pružný. Odpracovaná doba v těchto plánech je v reportech docházky zapsána do sloupečku Přesčas. Plán přesčasu může být vložen pouze mimo pracovní plán (typ plánu – práce).
Přesčas (pevný) má pevný začátek a pevnou délku trvání. Uživatel musí být v této době přítomen, jinak vzniká chyba docházky. Přesčas – pružný může mít pružný začátek a konec, nastavuje se doba, která musí být odpracována.
Přesčas může být do docházky vložen správcem docházky (uživatel s dohledem).
O přesčas může zaměstnanec žádat sám vložením žádosti, která musí být schválena správcem docházky.
Pokud jsou přístupy zadány mimo předepsaný plán práce, vzniká tzv. nenaplánovaný přesčas, který je v systému u jednotlivých dní zaznačen šipkou nahoru v šedém kolečku.
Tento nenaplánovaný přesčas je možné hromadně zaplánovat jako přesčas přes tlačítko “Zaplánovat přebývající fond” (šipka nahoru v modrém čtverečku) v záhlaví záložky Plán.
Pokud uživatel prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu napracovává pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost, využívá se typu plánu kompenzace.
(1) Práci přesčas je možné konat jen výjimečně.
(2) Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.
(3) Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 pouze na základě dohody se zaměstnancem.
(4) Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.
(5) Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 4 se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
Kompenzace a soukromý odchod
Kompenzace se použije tam, kde zaměstnanec pracoval mimo svůj běžný pracovní plán a tato práce navíc kompenzuje náhradní pracovní volno. Odpracovaná doba v těchto plánech se v reportech docházky jeví jako běžná odpracovaná doba. Plán kompenzace může být vložen pouze mimo pracovní plán (typ plánu – práce).
Kompenzace (pevná) má pevný začátek a pevnou délku trvání. Uživatel musí být v této době přítomen, jinak vzniká chyba docházky. Kompenzace – pružná může mít pružný začátek a konec, nastavuje se doba, která musí být odpracována.
Typ plánu Kompenzace – pevná nebo Kompenzace – pružná může být do docházky vložen správcem docházky (uživatel s dohledem).
O kompenzaci může zaměstnanec žádat sám vložením žádosti, která musí být schválena správcem docházky.
Pokud jsou přístupy zadány mimo předepsaný plán práce, vzniká tzv. nenaplánovaný přesčas, který je v systému u jednotlivých dní zaznačen šipkou nahoru v šedém kolečku.
Tento nenaplánovaný přesčas je možné hromadně zaplánovat jako kompenzaci přes tlačítko “Zaplánovat přebývající fond” (šipka nahoru v modrém čtverečku) v záhlaví záložky Plán.
Soukromý odchod úzce souvisí s prací navíc – ať už vznikla v pracovním plánu (typ práce – pružná nebo typ práce – celopružná) nebo v plánu kompenzace. Soukromý odchod se používá v době, kdy uživatel vybírá náhradní volno.
Plán soukromého odchodu překrývá plán (pevné) práce v intervalu, kdy uživatel není přítomen – nevznikne chyba docházky.
Soukromý odchod může být do docházky vložen správcem docházky (uživatelem s dohledem) nebo o soukromý odchod může zaměstnanec žádat sám vložením žádosti, která musí být schválena správcem docházky.
Například zaměstnanec pracoval jeden den o 2 a půl hodiny více, než je jeho předepsaný fond pracovní doby. Se zaměstnavatelem se domluvil, že za tuto práci navíc mu bude poskytnuto náhradní volno. V den, kdy byla konána práce navíc je vložen plán kompenzace v délce trvání 2,5 hodiny a v den náhradního volna je vložen plán soukromého odchodu v délce trvání 2,5 hodiny. Během plánu kompenzace vznikl kladný pracovní fond a během plánu soukromého odchodu vznikl záporný pracovní fond. Tyto dva fondy se mezi sebou vyrovnaly a zaměstnanec za celé vyrovnávací období odpracoval tolik, kolik odpracováno mít měl.
Bezpečnostní přestávka
(1) Má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, započítává se tato přestávka do pracovní doby.
(2) Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby.
(tato část je skryta)
Noční práce
Noční prací je práce konaná v noční době; noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou.
Zaměstnancem pracujícím v noci je zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období, uvedeném v § 94 odst. 1.
(1) Délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích; není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích, přičemž při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne.
(2) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb v případech a za podmínek stanovených pro pracovnělékařské služby zákonem o specifických zdravotních službách. Úhrada poskytnutých zdravotních služeb nesmí být na zaměstnanci požadována.
(3) Zaměstnavatel je povinen zajišťovat pro zaměstnance pracující v noci přiměřené sociální zajištění, zejména možnost občerstvení.
(4) Pracoviště, na kterém se pracuje v noci, je zaměstnavatel povinen vybavit prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc.
Noční práce se započítává do odpracované doby.
Report docházky Měsíční přehled jednotlivce (XLS) ve své rozšířené podobě hodnotu noční práce zobrazuje.
Noční práci lze zobrazovat také v CUSTOM REPORT (report na míru dle vlastního návrhu).
Vícesměnné pracovní režimy
Směnou je část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat.
Dvousměnným pracovním režimem je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve 2 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.
Třísměnným pracovním režimem je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve 3 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.
Nepřetržitým pracovním režimem je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve směnách v nepřetržitém provozu zaměstnavatele v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.
Nepřetržitým provozem je provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu.
Vícesměnné pracovní režimy pomáhá nastavit položka Perioda v nastavení pracovních směn. Na výběr je týdenní, 2 týdenní, 3 týdenní a 4 týdenní.
Směna
Dvousměnný pracovní režim
Třísměnný pracovní režim
Nepřetržitý pracovní režim
Rovnoměrným rozvržením pracovní doby je rozvržení, při kterém zaměstnavatel rozvrhuje na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu.
Nerovnoměrným rozvržením pracovní doby je rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.
Pracovní pohotovost
Pracovní pohotovostí je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele.
(tato část je skryta)
Často kladené dotazy
(tato část je skryta)